Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 7 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Životopisná studie Jiřího Muchy a jeho žurnalistická tvorba v předválečných, válečných a poválečných letech
Bílá, Kristina ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Osvaldová, Barbora (oponent)
Předložená bakalářská diplomová práce se věnuje životu a práci spisovatele a novináře Jiřího Muchy ve vybraných letech 1937-1948. Toto období je dále rozděleno na tři etapy, předválečné (1937-1939), válečné (1939-1945) a poválečné (1947-1948) období. Z každé éry jsou vyčleněny tři nejdůležitější periodika, která tvořila nejsilnější pilíř Muchovy práce. Jsou to Lidové noviny, časopis Čechoslovák a Svobodné noviny. V souvislostech životopisné studie se práce zmiňuje také o publikační činnosti Jiřího Muchy od roku 1929 až do jeho smrti v roce 1991. Každá kapitola obsahuje informace o společensko-historické situaci, o postavení médií v dané době a dále rozebírá konkrétní Muchovy příspěvky do výše zmíněných tiskovin. Cílem práce je zmapovat Muchův přínos zejména v oblasti žurnalistiky, přiblížit jeho osobnost a metodou komparativní analýzy porovnat jeho jednotlivá tvůrčí období. Zjistit, jak se od sebe odlišují, případně jaký vliv měly na jeho psaní společensko-historické události.
Mediální obraz Jany Nagyové v kauze "Zneužití vojenského zpravodajství"
Šotková, Martina ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Rosenfeldová, Jana (oponent)
Cílem práce je analýza obrazu Jany Nagyové v širších souvislostech proběhlé politické kauzy "zneužití vojenského zpravodajství" v období od 01.06.2013 do 31.12.2013 a od 11.05.2015 do 31.07.2015 v závislosti na jednotlivých etapách celé kauzy a zároveň širší společenské důsledky. Zaměřila jsem se na sémantickou podobu titulků tištěných deníků Blesk, Mladá fronta DNES a Právo. Pro výzkum jsem zvolila kvantitativní analýzu, jejímž prostřednictvím jsem odpovídala na základní hypotézu, zda lze z titulků dovodit vinu Jany N. ještě před vynesením rozsudku ve věci samé, tedy zda titulky v dané kauze byly sestavovány tak, aby ovlivnily čtenářovo vnímání Jany N. a potažmo její odsouzení, ať již morální, společenské či trestně právní. Zároveň jsem analyzovala, zda lze shledat zásadní rozdíly v titulcích mezi deníky tzv. seriózními a bulvárními. Práce je rozčleněna do dvou základních částí, a to části teoretické, obsahující popis kauzy a krátký teoretický exkurz, druhá část obsahuje popis a metodologii výzkumu, na níž navazuje samotná analýza. V jejím závěru lze potvrdit hypotézu, že Jana N. byla médii odsouzena ke společenské vině, bez ohledu na její prokázání.
Zpravodajské služby České republiky v boji proti terorismu
Coufalová, Aneta
Předmětem diplomové práce jsou zpravodajské služby České republiky a jejich úloha v boji proti terorismu. Zpravodajské služby v boji proti terorismu hrají klíčovou roli vzhledem k charakteru jejich činností. Pro efektivní výkon zpravodajských služeb v boji proti terorismu je velmi důležité stanovení příslušných pravomocí zpravodajským službám. Problematika pravomocí českých zpravodajských služeb v boji proti terorismu se objevuje jako přední téma bezpečnostních a politických diskuzí současné doby. Stěžejní část diplomové práce je zaměřena na pravomoci českých zpravodajských služeb v boji proti terorismu od teroristických útoků 11. 9. 2001 a pomocí kvalitativní tematické analýzy především legislativních dokumentů je zmapován vývoj pravomocí zpravodajských služeb ČR od roku 2001 do roku 2018.
Policy Paradox nastavení systému zpravodajských služeb: Případ České republiky v letech 1993 - 2013
Ryza, Tomáš ; Ludvík, Jan (vedoucí práce) ; Kučera, Tomáš (oponent)
Zpravodajské služby patří k nejdůležitějším prvkům bezpečnostního systému každého státu. Nutnost získat včas důležité informace je základní podmínkou přežití státu. Žádný stát, ať už demokratického či totalitárního zřízení, se bez zpravodajských služeb neobejde. V demokratických státech je však přirozené mít všechny složky státu pod demokratickou kontrolou a každý obyvatel má právo získat informace o jejich činnosti. Tato práce si proto klade za cíl zkoumat situaci v České republice, kde se opakovaně objevují požadavky na reformu zpravodajského systému. Ta se zvláště ve světle zneužití služeb pro osobní účely ze strany milenky premiéra v roce 2013 jeví jako zvláště akutní. Práce se dále snaží nalézt limity současně nastavených kontrolních mechanismů, zejména pak ve střetu se specifickým charakterem činnosti zpravodajských služeb v režimu utajení. Pro vlastní zkoumání práce využívá v ČR zatím příliš neaplikovanou teorii Policy Paradox profesorky Dartmouthské univerzity Deborah Stoneové. Tato teorie byla zvolena, jelikož přináší zcela nový pohled na dosavadní problematiku nastavení parametrů zpravodajských systémů a jejich kontroly. Analytický model Policy Paradox chápe tvorbu veřejných politik, jako neustálý střet osobních a veřejných zájmů a dále se vymezuje od možného chápání politiky jako trhu....
Mediální obraz Jany Nagyové v kauze "Zneužití vojenského zpravodajství"
Šotková, Martina ; Rosenfeldová, Jana (vedoucí práce) ; Trampota, Tomáš (oponent)
Cílem práce je analýza obrazu Jany Nagyové v širších souvislostech proběhlé politické kauzy "zneužití vojenského zpravodajství" v období od 12. 6. 2013 do 31. 12. 2013 v závislosti na jednotlivých etapách celé kauzy a zároveň širší společenské důsledky. Zaměřila jsem se na obsah článků tištěných deníků Blesk, Mladá fronta DNES a Právo. Pro výzkum jsem zvolila kvantitativní analýzu ve spojení s analýzou kvalitativní, jejichž prostřednictvím jsem odpovídala na základní výzkumnou otázku, jak média zobrazovala Janu N., a to ještě před vynesením rozsudku ve věci samé. Tedy zda články o kauze byly schopny ovlivnit čtenářovo vnímání Jany N. a jejího jednání jako odsouzeníhodné, ať již morálně, společensky či trestně právně. Zároveň jsem analyzovala, zda lze shledat zásadní rozdíly v pojetí mezi deníky tzv. seriózními a bulvárními. Práce je členěna do třech základních částí, a to části teoretické, obsahující teoretický exkurz a popis kauzy, druhá část je zaměřena na popis zvolené metodologie výzkumu a na ni navazuje třetí část prezentující analýzu a její výsledky. V jejím závěru lze potvrdit hypotézu, že média Janu N. odsoudila ke společenské vině, bez ohledu na její prokázání.
Mediální obraz Jany Nagyové v kauze "Zneužití vojenského zpravodajství"
Šotková, Martina ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Rosenfeldová, Jana (oponent)
Cílem práce je analýza obrazu Jany Nagyové v širších souvislostech proběhlé politické kauzy "zneužití vojenského zpravodajství" v období od 01.06.2013 do 31.12.2013 a od 11.05.2015 do 31.07.2015 v závislosti na jednotlivých etapách celé kauzy a zároveň širší společenské důsledky. Zaměřila jsem se na sémantickou podobu titulků tištěných deníků Blesk, Mladá fronta DNES a Právo. Pro výzkum jsem zvolila kvantitativní analýzu, jejímž prostřednictvím jsem odpovídala na základní hypotézu, zda lze z titulků dovodit vinu Jany N. ještě před vynesením rozsudku ve věci samé, tedy zda titulky v dané kauze byly sestavovány tak, aby ovlivnily čtenářovo vnímání Jany N. a potažmo její odsouzení, ať již morální, společenské či trestně právní. Zároveň jsem analyzovala, zda lze shledat zásadní rozdíly v titulcích mezi deníky tzv. seriózními a bulvárními. Práce je rozčleněna do dvou základních částí, a to části teoretické, obsahující popis kauzy a krátký teoretický exkurz, druhá část obsahuje popis a metodologii výzkumu, na níž navazuje samotná analýza. V jejím závěru lze potvrdit hypotézu, že Jana N. byla médii odsouzena ke společenské vině, bez ohledu na její prokázání.
Životopisná studie Jiřího Muchy a jeho žurnalistická tvorba v předválečných, válečných a poválečných letech
Bílá, Kristina ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Osvaldová, Barbora (oponent)
Předložená bakalářská diplomová práce se věnuje životu a práci spisovatele a novináře Jiřího Muchy ve vybraných letech 1937-1948. Toto období je dále rozděleno na tři etapy, předválečné (1937-1939), válečné (1939-1945) a poválečné (1947-1948) období. Z každé éry jsou vyčleněny tři nejdůležitější periodika, která tvořila nejsilnější pilíř Muchovy práce. Jsou to Lidové noviny, časopis Čechoslovák a Svobodné noviny. V souvislostech životopisné studie se práce zmiňuje také o publikační činnosti Jiřího Muchy od roku 1929 až do jeho smrti v roce 1991. Každá kapitola obsahuje informace o společensko-historické situaci, o postavení médií v dané době a dále rozebírá konkrétní Muchovy příspěvky do výše zmíněných tiskovin. Cílem práce je zmapovat Muchův přínos zejména v oblasti žurnalistiky, přiblížit jeho osobnost a metodou komparativní analýzy porovnat jeho jednotlivá tvůrčí období. Zjistit, jak se od sebe odlišují, případně jaký vliv měly na jeho psaní společensko-historické události.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.